Dějiny a pověsti

aneb Kouřim včera a dnes

Malebnost a úrodnost kouřimského kraje dokázali lidé ocenit už v pravěku. První osadníci se zde zabydleli v mladší době kamenné, tedy kolem roku 3000 před n. l. Léta plynula, kmeny přicházely a odcházely, aby v 6. století uvolnili místo Slovanům. Mezi zdejšími se proslýchá, že první družinu Slovanů sem zavedl kníže Lech, bratr legendárního Praotce Čecha. Devět let poté, co stanul na hoře Říp, vydal se prý dále na východ, aby se usadil nedaleko své rodiny. Kázal svým příbuzným, aby za tři dny po jeho odchodu vylezli na horu, rozhlédli se kolem a uzřeli, že tam, kde spatří doutnající oheň, je jeho nová domovina. I stalo se, jak řekl, a podle toho kouře, co se zdvíhal nad zelenavým krajem, se Kouřim dodnes jmenuje.

Skoro hlavní město

V 7. století vznikla Stará Kouřim – hradiště, jehož někdejší slávu dokládá nespočet nalezených cenností z té doby. Kouřimská knížata bývala mocná a bohatá tak není divu, že se pro mnohé stali trnem v oku. Byť hradiště na přelomu 9. a 10. století vyhořelo, netrvalo dlouho a získalo svou někdejší slávu, ba zalesklo se snad ještě o něco víc. Radslav ze zdejšího kmene Zličanů svedl boj s knížetem Václavem z rodu Přemyslovců. Jenže prohrál. Kde by dnes byla Kouřim, kdyby boje dopadly obráceně? To se můžeme jen domýšlet. Každopádně Kouřim získali Slavníkovci, po jejichž vyvraždění na Libici roku 995 bylo hradiště vypáleno a zpustošeno. Nicméně Kouřim zůstala jako správní centrum významná. Osídlení se přesunulo na protější vrch sv. Jiří, kde vznikl hrad s vlastní mincovnou. Další staletí se nesla ve znamení vlády rodu Děpolticů, který si začal činit velké mocenské nároky vůči vládnoucím Přemyslovcům. Tak byl roku 1223 hrad dobyt a Kouřimi se začala psát historie na další bílý list.

Doba královská

Kouřim třetí, budovaná jako královské město, spadá do poloviny 13. století. Který král přesně ji nechal založit se můžeme jen domýšlet, zato víme, že první písemná zmínka o ní je z roku 1261. V historickém spisu je vznikající Kouřim dávána za vzor ostatním městům. Nemalou měrou se na tom dozajista podílela výstavba mohutného opevnění s dvojitými hradbami, věžemi, cimbuřími a čtyřmi branami. Velká část fortifikačního systému se zachovala dodnes a vděčíme jí za tajemnou historickou atmosféru města. V té době byl také vztyčen chrám sv. Štěpána – architektonický klenot, který kývá na návštěvníky Kouřimi už zdálky. Ve 14. století se Kouřim ocitla na seznamu největších měst v Čechách, vrchol rozkvětu datujeme někam na počátek 15. století, kdy se význam Kouřimi takřka rovnal důležitosti Prahy nebo Kutné Hory. Byť městské slávě ublížili husité, kteří se zde shromáždili, aby pak byli poraženi v bitvě u Lipan, Kouřim se „vzpamatovala“ a na přelomu 15. a 16. století prosperovala víc než kdy dříve. Kostel byl dostavěn, zvonice přestavěna, cechy nabyly velký majetek.

Světská sláva polní tráva

Říká se, že nic nemůže trvat věčně – a tak to bylo i v případě kouřimského blahobytu. 17. století přineslo třicetiletou válku, bídu, hlad, chudobu a nakonec mor. Kouřim v těchto dobách významně utrpěla a nikdy již nenabyla původního významu. O znovuzrození města se začalo usilovat sice už na přelomu 17. a 18. století, ale obnova byla pomalá a krušná. První barokní památka v Kouřimi jistě na pozitivizmu nepřidala – byl jí morový sloup. Oprava kostela si vyžádala třetinu století. Renovovaná zvonice se dočkala pěti zvonů, z nichž se dva dochovaly dodnes. Stejně jako kdysi jsou zavěšeny vzhůru nohama a do pohybu se uvádějí pomocí šlapadel. V 19. století vypukl požár – zatím nehrozivější, který Kouřim zažila. Od té doby se začala utvářet její dnešní podoba. Městu z jeho někdejší slávy mnoho nezbylo. Tiché uličky se zdají jako bez života, ten tam je šum věhlasných trhů, okázalých slavností, veselek a vesnických bouří. Avšak právě v onom klidu, který je v dnešní civilizaci tak nedostatkovým a vyhledávaným „zbožím“, tkví síla a atraktivita Kouřimi.

O zrádných bludičkách

V dnešním poklidném městečku stojí za vidění především skanzen, městské opevnění, kostel sv. Štěpána a muzeum v někdejší radnici. Pokud si na aktivní poznávání a vzdělávání nepotrpíte, dopřejte si oddych v příjemné kavárně nebo restauraci a vydejte se na procházku okolní přírodou. V magickém tichu na vás čeká nejedno tajuplné překvapení. Ve Staré Kouřimi je to Lechův kámen, označující místo, kde prý Lech spočinul, když se jal zakládat zdejší město. Nedaleko Kouřimi, v údolí mezi Lstiboří a Bylany, býval kdysi rybník. Půda tam ještě dlouhou dobu po jeho zrušení bývala vlhká a spíš než pevnou zemi připomínala bažinu. Není divu, že se zde zalíbilo bludičkám – zrádným světélkujícím stvořením, která vháněla nešťastníky do spárů smrti. Mezi lidmi se dodnes povídá, že světélka označují místa, kde je zakopán poklad. Hledat ho vám ale nemůžeme doporučit – nejeden hamižný sedlák tu prý kvůli touze po bohatství zahynul. Mimochodem, chcete-li přijít na kloub „opravdovým“ záhadám, vydejte se po stopách pradávných spisů. Co přesně se dělo na Kouřimsku v době 11. století dodnes žádný dějepisec nezjistil.